Proč mít data v pěti zemích EU, když stačí jedna? Volný pohyb se bude týkat i neosobních údajů

Po GDPR jsou na řadě neosobní údaje. Evropská unie chce zrušit omezení, která brání jejich
volnému pohybu napříč členskými zeměmi. Jde o veškerá data, která se nedají nijak spojit s
konkrétním člověkem. Mohou se týkat například počasí nebo finančních systémů. Pokud návrh
projde, firmy by nemusely ukládat svá data na různých místech v EU – stačilo by jen jedno.
Návrh by měl přinést kvalitnější internetové služby a snížení nákladů pro menší podniky, říká v
rozhovoru pro Aktuálně.cz česká europoslankyně Dita Charanzová, která je stínovou
zpravodajkou návrhu v Evropském parlamentu.

Aktuálně.cz: Pokud by se v EU zavedl volný pohyb dat, jaké výhody by to přineslo?

Dita Charanzová: Volný tok dat sníží náklady firem i jejich administrativní zátěž, usnadní sdílení neosobních dat, a tedy jejich další využívání v rámci inovací. Dnes firmy, které působí ve více zemích unie, musí skladovat data v každém státu zvlášť. Tak si ale jednotný trh nepředstavuji.

Navíc, stejně jako u volného pohybu zboží nebo služeb, to přináší větší konkurenci mezi poskytovateli uchování dat, což vede k nižším cenám a vyšší kvalitě služeb.

Je to logický krok, který reaguje na technologický vývoj. Proto jsem před více než rokem apelovala na předsedu Evropské komise Jeana-Clauda Junckera, aby tuto otázku začala komise řešit, a už tenkrát mě podpořily téměř tři desítky kolegů z europarlamentu.

Předkladatelé parlamentního návrhu tvrdí, že volný pohyb dat sníží státní protekcionismus a vytvoří podmínky pro skutečné konkurenční prostředí…

Přesně tak. Celá řada členských států vyžaduje omezení umístění dat na jejich území a odůvodňuje to požadavky na bezpečnost. Protekcionismus jednotlivých států ale zvyšuje náklady firem, a tedy i ceny jejich služeb, omezuje výběr a celkově zatěžuje spotřebitele a v některých případech taky daňové poplatníky.

Dá se tato myšlenka beze zbytku prosadit? V europarlamentu může proti návrhu vzniknout opozice…

Máte pravdu, opozice existuje. Proti se staví zejména zástupci některých větších zemí, které navrhují různé výjimky. Společně s českým byznysem se to snažíme eliminovat.

Věřím ale, že tato myšlenka je prosaditelná už proto, že podobný princip dnes existuje pro osobní data. Nevidím tedy důvod, proč to nerozšířit i na data neosobní.

Většina europarlamentu chce toto nařízení prosadit tak, aby mohlo začít platit co nejdříve. Mělo by pak být na Evropské komisi, případně soudech, aby ho šlo v praxi vymáhat.

Riziko zneužití by hrozilo i teď

Lze vůbec jasně říct, jaká data jsou příliš citlivá na to, aby se jich týkal volný pohyb?

Existují už soudní rozhodnutí, která mohou takové případy vymezit. Výjimky kvůli bezpečnosti jsou velmi omezené, musí se v podstatě jednat striktně o oblast národní bezpečnosti. Například lze vyjmout data z vojenského sektoru, zpravodajských agentur, některá telekomunikační data v dané zemi a podobně.

Mohl by volný pohyb dat otevřít další možnosti pro využití umělé inteligence?

Jednoznačně. Systémy umělé inteligence fungují efektivněji, pokud mají k dispozici velké množství dat. Pokud by systém mohl podle potřeby využívat různé servery umístěné po celé Evropě, tak to zlevní a zefektivní jeho provoz.

Také to může pomoci rozvíjet přeshraniční spolupráci mezi firmami nebo univerzitami. Umělá inteligence bude stát či padat s možnostmi sdílení dat.

Totéž platí třeba pro analýzy hromadných údajů. Takže znovu – nehrozí zneužití nepovolanými osobami?

Rizika zneužití hrozí i v situaci, kdy budou data povinně lokalizována na více místech. Z praktického hlediska jsou rizika v případě lokalizace dokonce větší. Nicméně tato otázka souvisí i s tématem kybernetické bezpečnosti, na které už v europarlamentu pracujeme.

Pokud budou aktéři dodržovat společné standardy, tak je riziko nižší a důvěra zákazníků, chcete-li uživatelů, vyšší. Jakmile budou data uchována na území Evropské unie, budou se muset firmy těmito standardy řídit.

V současnosti mohou členské státy přikázat, aby se data zpracovávala pouze v dané zemi, což firmy v EU stojí miliardy eur ročně. Za co všechno musí podnikatelé platit?

Firmy vynakládají nemalé částky už jen na to, aby mohly svou činnost vykonávat v různých zemích EU. Musí data, která pro svou činnost skladují nebo jinak využívají, ukládat na různých místech. Mají datové servery v pěti zemích místo toho, aby měly přístup z pěti zemí do jednoho místa.

Další část nákladů je spojená s administrativními opatřeními, kterými firmy prochází při lokalizaci dat na území konkrétního státu. Tato forma administrativní zátěže by při volném toku dat odpadla.

Už od příštího roku

Kdy bude návrh projednávat Evropský parlament?

Nyní máme schválený mandát europarlamentu a rozbíhají se jednání s Evropskou radou. Osobně doufám, že se návrh podaří celkově schválit do konce října tohoto roku. Jelikož se jedná o nařízení, bude následně přímo aplikovatelné v celé EU.

Pokud se nepostaví proti žádná členská země, kdy by mohl volný pohyb dat začít platit?

Pokud se podaří dosáhnout dohody mezi europarlamentem a členskými zeměmi, můžeme to očekávat už v příštím roce.

https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/evropsky-parlament/volny-pohyb-dat-by-se-mohl-stat-patou-svobodou-eu-jake-vyhod/r~d910f3546ed411e8a3adac1f6b220ee8/

Napsat komentář